Berlínská zeď

Berlínská zeď je dodnes chápána jako jeden z nejvýznamnějších symbolů studené války mezi východem a západem.

Ačkoliv dodnes neexistuje jasný důkaz, co bylo skutečným důvodem k započetí stavby, historici se domnívají, že se jednalo o snahu zabránit úprku občanů z východu na západ. Je rok 1961. Oficiálně je Berlín rozdělen na čtyři okupační pásma podle Jaltské dohody. ve skutečnosti se však dělí jen na západ a východ. Od rozdělení v roce 1949 do 1961 opustilo východní část více jak 3 milionů občanů. Ačkoliv mají západní rozvědky informace o úmyslu východu uzavřít pomyslnou hranici mezi východem a západem, Walter Ulbricht (významný německý politik východu) 15.7.1961 tuto informaci dementuje jako nepravdivou. Ovšem začátkem srpna 1961 přichází z Moskvy nařízení o připravě stavby. 11. srpna 1961 vedení NDR Moskevské usnesení schvaluje. Následující noc z 12tého na 13tého srpna se na hranici objeví objevuje východoněmeká armáda, policie, lidové milice a pohraničníci. Rychle staví plot s ostnatým drátem. Následné 3 dny jsou klíčové. Východ čeká na reakci západu. Ten jen nevěřícně kroutí hlavou. 16. srpna 1961 začíná stavba opravdové betonové zdi, která je dlouhá bezmála 165 kilometrů. Oficiálně tak vzniká železná opona.

Berlínksá zeď - stavba v roce 1961

Berlínská zeď je vysoká 3,6 metru a nachází se na východní hranici, zhruba 2 metry od západní hranice. Zatímco na západě není nijak chráněna ani proti vandalům na druhé straně je poměrně široké pásmo plné ostnatých drátů, speciálních plotů, kde běhají vycvičení psy a dokonce i těžkých zábran, které slouží pro zastavení tanků. Každých několik set metrů je vybudována strážní věž s reflektory, plná ozbrojených pohraničníků. Domy v blízkosti hranice jsou vybydlené, jejich okna zazděná. Berlínská zeď je v průběhu desetiletí zhruba čtyřikrát modernizována. Jsou vylepšována i bezpečnostní opatření, aby nikdo nemohl utéct. V rámci propagandy se šíří zvěsti, že pokud bude někdo při pokusu o překročení hranic postřelen, bude nechán na pospas svému osudu několik hodin. Objevují se tak zvěsti o lidech, kteří zemřeli na vykrvácení.

Berlínská zeď - chráněná i proti přejezdu tankem

O překročení hranice se pokusí, anebo je do něj zapojeno, přes 75 tisíc. Trestem je odnětí svobody na 2 až 5 let. Více jak 200 lidí přechod hranice nepřežije. Ovšem konečná čísla nejsou ani dodnes známa. Dokumenty se ztratily, anebo byly zničeny. První člověk oficiálně zahynul 24. srpna 1961, tedy pouhých 8 dní od začátku stavby. Poslední pak 5. února 1989.

9. listopadu 1989 na tiskové konferenci Günter Schabowski krátce před sedmou hodinou čte zprávu o usnesení politbyra. A najednou to zazní: „… cesty do západního pohraničí jsou povoleny, přes všechny přechody.“ Přichází zmatená otázka: „… a odkdy to platí?“ Odpověď je: „Ihned.“ V 11 hodin večer se na hranicích tísní desítky tisíc lidí. Pohraničníci jsou z návalu zaskočeni. Nakonec to vzdávají a otvírají hranice. Berlínská zeď už je jen obyčejnou zdí, kterou je třeba zbourat, protože překáží.

Berlínská zeď - dnes už jen místo kam mohou malovat umělci

Dnes její kusy, které přežily slouží jako plochy umělcům, popřípadě připomínají obyvatelům Berlína, temné časy, které jejich město rozdělily.

Příspěvek byl publikován v rubrice Historie se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *